1. narozeniny
To vám byl ale parádní den. Vůbec jsem nevěděla co se děje. Po odpoledním spinkání jsem si s maminkou sedla do obyváku a najednou táta přinesl dort s pejskem a jednou svíčkou. Rodiče mi vysvětlili, že už je mi jeden rok. A za ten výkon jsem dostala dort, do kterého jsem se bez zaváhání pustila. Pak mi maminka ale řekla, že ho nemůžu spapat celý, že by mě pak bolelo bříško a že si ho tedy necháme na později a raději si rozbalíme dárky. Dostala jsem svoji první panenku, které jsem dala jméno Káča. Pak jsem dostala kostky a hlavně magnetky s krtkem. Já mám krtka moc ráda! A pak někdo zazvonil. Byla to teta s moji sestřenkou Terkou a bratránkem Péťou. Asi se někde doslechli, že mám už jeden rok a přišli to oslavit se mnou. A donesli mi taky dárky. Dostala jsem kočárek ve kterém jsem honem povozila Káču a taky jsem dostala houpačku, krásnou, červenou. Pak jsme s Terkou dělali blbiny. Ona je o tři roky větší, ale stejně si rozumíme (ale nesmí mi brát hračky, to pak brečím...). Byl to príma den. Ani se mi nechtělo jít večer spát. Kdo ví kdy budu mít další narozeniny, že? Máma sice říkala že zas příští rok, ale blíže to neupřesnila. No, necháme se překvapit.