Helenka

Jednou se maminka rozhodla, že je načase mě začlenit do společnosti. A tak jsme jeli v létě na tábor. Moc jsem se na to těšila, protože tam byla i moje sestřenice Terka a taky Zuzanka a Eliška, moje kamarádky. No a pak jsem se tam seznámila s Šárkou, Péťou, Vojtou, Vítkem, Honzou a Martínkem. Všechny děti tam samozřejmě měli rodiče, vždyď Vojtovi byl jenom jeden rok a já byla druhá nejmladší (dva roky).
Útulný tábor se nacházel na louce uprostřed lesů na totální samotě. Tekl tam malý potůček oddělující nás od pastvin pro kravičky. Stály tam 4 stany s podsádkou a 2 indiánská teepee. Stravování probíhalo v prima polní kuchyni, oblíbeného místa našich dvou hrdinných hlídacích psíků Bena a Simby.
Počasí nám zprvu moc nepřálo. Především v noci byla zima jako pes... A tak jsme zbaběle podlehli a již po první noci jsme vedle stanů s podsadou (tam dle maminky hrozně tahlo) postavili naši kopuli, kterou jsme v pohodě během chvíle zadýchali. Pravda, se svou stříbrnofialovou barvou příliš do daného prostředí nezapadala, ale teplo nadevše!!!
Budíček byl v půl osmé za zvuku trubky. Přesto byli i jedinci, kteří dokázali tento zvuk přeslechnout. Přes den jsme pak chodili na procházky a taky pro nás tatínkové chystali různé hry a soutěže. Například jsme házeli šišky do kýble, nebo jsme přeskakovali provaz, hrozně mě bavilo válet sudy a chodit po kládě. No a večery byly samozřejmě nejlepší. Po večeři jsme se sešli v teepee u táboráku a za doprovodu kytar a bubínku jsme zpívali písničky. To se mi fakt moc líbilo. A pak už jsme byli unavení a postupně (dle věku) jsme odcházeli do spacáků. Já teda ve spacáku nespala, nějak jsem na to nebyla zvyklá. Ale to nevadí, protože kopule se zadýchala rychle a maminka mě furt přikrývala. Takto jsme strávili 5 parádních dnů. Nejstarší kluk Péťa nám na památku vyropil krásné korálkové krokodýli. Já mám žlutého...
Tak se třeba zase někdy na nějaký tábor dostaneme. To by bylo parádní.