Helenka

Vždy když jedeme do Horažďovic, musíme jet kolem vlakového nádraží. Vlaky mě moc zajímají. Na nádraží jsou k vidění vlaky různé. Na některé nakládají dříví a v jiných se vozí lidé. Říkala jsem si, že jet takhle ve vagónku co ho táhne lokomotiva, že to musí být príma dobrodrůžo. Rodiče mi slibovali, že se taky někdy vláčkem projedeme, protože většinou jezdíme autem. A tak naplánovali výlet z Železné Rudy na Špičák a zpět. Mají tam nově zrekonstruované nádraží a tatínek si je moc pochvaloval. A tak jsme jednoho dne vyrazili. K naší veliké smůle měl vlak zrovna v době našeho výletu vyluku, protože trať mezi Špičákem a Rudou se opravovala. Šlo do tuhého a tak jsme museli improvizovat. Výletu vlakem jsme se nehodlali vzdát a tak jsme zvolili trasu Hojsova Stráž - Špičák.
Po chvíli jsme se vláčku dočkali, nasedli a jeli. Po asi minutové jízdě vjel vláček do tunelu a jeli jsme jím opravdu dost dlouho. Když jsme vyjeli z tunelu, hned byla zastávka a my jsme vysedali. Zpáteční spoj nám jel až za 3/4 hodiny a tak jsme se šli podívat na lyžařský areál. A tam, jaké štěstí, měli klouzačku. Zakže jsemse mohla vydovádět, až mě museli nevybíravým způsobem od klouzačky odloupnout a chvátat na vlak. V pohodě jsme ho stihli. No tak snad příští vlakové dobrodružství nebudeme trávit jen v tunelu a já konečně poznám jaké to je když jedete vlakem a kocháte se.... Pro tento účel by bylo vhodné propříště využít služeb "Šumavské střely" ze Sušice do Rabí. Tam je jistota, že na žádný tunel nenatrefíme a ještě bychom se mohli mrknou co je na hradě nového. Musím to rodičům navrhnout.